Perfektní nedělní ráno.

            Dnešní nedělní ráno opravdu stálo zato. V sobotu jsem provedl malé úpravy nového krytu a vyměnil větev za delší a pevnější. Původní se po přistání ledňáčka dlouho houpala a byl problém s ostrostí.

            Dnes jsem vyrazil za klenoty našich vod v šest hodin ráno a to ještě na starý flek. Zasedl a za necelých pět minut byl na posedu i s rybkou.

 Vyfotil jsem si ho ve slušném světle a čekanou na tomhle stanovišti jsem ukončil. Šel jsem do nově upraveného krytu. Obešel jsem řeku až k mostku. Dnes jsem nechtěl jít přímo přes vodu, abych nic nezradil. Cestou jsem zavolal Břeťovi, aby okamžitě skočil do auta a přijel si je také cvaknout. Dlouho telefon nezvedal. Po delším vyzvánění přece jen se v telefonu ozval ospalý hlas. Prý, co se děje? Říkám, vezmi si foťák, sedni do auta a přijeď. Ledňáčka máš jistého, létá k noře a stále krmí, ještě noru neopustili. Odpověď byla jasná, okamžitě jedu. Vysvětlil jsem mu kudy jít a hlavně aby dával pozor a ledňáčka nevyplašil.

            Já jsem se mezi tím přemístil na druhý břeh do krytu. Netrvalo dlouho a slyším příjezd auta. Znovu volám Břeťovi, aby si pohnul na místo, že ledňáček právě odlétl. Vyšlo to na chlup. Jen se Břetislav usadil, za chvilku měl ledňáčka před sebou, pálil jak z minometu. Málem, že nezadřel závěrku! Samozřejmě mu tuhle scénu ledňáček ještě několikrát zopakoval.

            Já mněl také super podívanou. První mi na větvičku sedl starý, chvíli mi pózoval, pak zalovil a po chvíli odlétl s rybkou k noře, poté do nory předat snídani některému z mladých. Po jeho odletu se mi přiletěl ukázat mladý pán rodu. 

Nádhera! Pár fotek jsem pořídil a najednou ho vidím, jak se pokouší o lov. Ten se mu na první pokus nepodařil, ale na druhý byl úspěšný. Rybka to sice nebyla, jen nějaký druh vodního hmyzu. Moc vydatné sousto teda neměl, ale aspoň něco. 

Jakmile úlovek spolkl, tak za krátko odlétl pryč. Byl jsem velice, převelice spokojený. Fotky mi přibývaly na kartě a zážitky opravdu super! Po odletu mladého volám opět Břeťovi a říkám mu, aby to tam ukončil, obešel řeku a přišel za mnou. Ale rychle! Já jsem mezi tím donesl vrbové větve a kryt jsem trochu zdokonalil tak, abychom v něm mohli sedět oba. Břeťa došel, porovnali jsme se v krytu a já se dívám k noře, sedí tam. Potichu říkám, nachystej se, jak vylítne, opláchne se, zasedne před nás. Tak se také stalo. 

Palba s fotoaparátů zahájena! Ledňáček se nám parádně předváděl ze všech stran. Prováděl osobní očistu a my fotili a fotili. Jedním slovem nádhera! I když je na dospělém ledňáčkovi vidět, jak má odřené peří od stálého zalétání do nory, stále je to nejhezčí krasavec našich vod. Vždycky jeho přílet dovede zrychlit tep mého srdce a niky se mi neomrzí pozorovat tyhle krásné tvory. 

            Toto ráno to bylo naposled, co nám na větev před nás sedl. Po návštěvách nory sedal na různé větve kolem, navíc kolem nás procházel rybář. Počkali jsme ještě půl hodiny, rozloučili jsme se pro dnešek s ledňáčky a velice spokojeni odešli domů. Mohu Vám říci, tedy napsat, že Břeťa svou radost z dnešního fotolovu neskrýval, však já také ne. 

Vždyť to bylo opět jedno z krásných představení od těchto ptačích skvostů. Děkujeme.

            V úterý, když počasí dovolí, jdu na další pozorovanou.