Po třetí a ve třech.

S Martinem jsme nabídli Janovi Moučkovi, skvělému kamarádovi a fotografovi již několikrát návštěvu k jezevčím norám. Má problém s volným časem, jak už to u důchodců bývá, času je opravdu nedostatek. Přesto si volno udělal a noru navštívil již v týdnu s Martinem. Vycházka skončila nezdarem. Noru okupovaly krávy a večer skoupý na světlo moc nadějí na dobrou fotku nedával, jezevec vyšel jeden a to dost pozdě.

Na druhou vycházku k norám jel Jan s námi včera, v sobotu večer. U nor zase dobytek, který okolí nor pěkně ničí. Martin s Janem na sebe vzali roli honáků a krávy zahnali za horizont, já se ujal úlohy nosiče a veškeré naše fotovybavení mezitím nanosil k norám. Martin navrhoval místa, které si ověřil v týdnu, a ta místa slibovala naději na úspěch. Směr větru vyhovoval a dokonce i světla sobotní večer nabídl více jak v předešlé dny. Jan se usadil mezi nás dva, z pravé strany nory. Ještě malé úpravy, odstranění nežádoucích stébel a už jen v klidu očekávat děje příští.

K jezevčí aktivitě zbývala slabá půlhodinka i ta byla dlouhá. Občas mrknu na mobil, kontroluji čas, do půl deváté chybí tři minuty. Jen co schovám telefon do kapsy, koukám, jezevec je venku a to u jednoho ze spodních vsuků. Je mně naprosto jasné, že ani jeden z kolegů do těch míst nevidí. Udělám pár fotek, když v tom u vzdálenějšího vsuku je jezevec druhý. Čistí se, drbe se, a něco sbírá, asi popadané vrabčinky. Fotit nemůžu, zavazí mi k dobré fotce rozvětvený Bez červený, kamarádi ho nevidí vůbec. Začínám si v duchu vyčítat, proč Jan nesedí někde vedle mne pod norou, měl by veškeré jezevčí představení jak na dlani. Po mých úvahách vychází po mé pravé straně jezevec třetí a v zápětí čtvrtý. Párkrát je zvěčním a pak nefotím, nechci je zradit. Přeji si, aby vyšli jezevci více do prostoru a dali šanci kolegům. Občas uslyším Janovu závěrku v akci, ale to jsem netušil, že vidí jen hlavu jednoho z nich. Já natáčím ještě krátké video a pak už jen slyším kamarády, jak končí a šeptem probírají předešlé okamžiky.

Nemusím se moc vyptávat, je mi jasné, že jejich čekaná vyšla na prázdno. Jezevci vycházeli z jiných vsuků a na ty z postů kamarádů vidět nebylo. Při cestě k autu přemlouvám Jana i Martina, abychom vycházku uskutečnili ještě v neděli večer. Je to jedna z posledních šancí, podle chování kmotrů jezevců nám mnoho večerů „pózovat“ u nory nebudou. Rozprchnou se každý jiným směrem a pak už jen budeme doufat, že příští rok se u této nory s nimi opět setkáme.

Odkaz k videu  - youtu.be/eSyp3t-dRTw