Vánoční dny

Jak rychle roztál sníh, tak rychle odešel i štědrý den. Další sváteční dny jsou jen ve znamení tepla, bez sněhové nadílky s deštivými přeháňkami doprovázeny silnými nápory větru od jihozápadu. Dny jsou šedivě tmavé, větrné. Zem napita vodou tak, že jí nestačí polikat. Na loukách se tvoří potůčky, potoky, dokonce místy malé jezírka. Mezi nápory větru občas zaslechnu sténat naši řeku Moravici. To jak naříká, že už neví kam s vodním, kalným, dravým přívalem, který se žene řečištěm kamsi do daleka. Koruny stromů se pod náporem větru ohýbají pomalu až k zemi, snad tím prosí nebeské, větrné jezdce, aby konečně větru uzdu přitáhli. Přesto mě to neodradí a jdu do přírody, kam jinam, než za naše chalupy. Znovu beru trochu ovsa, pšenice, něco kukuřice a slunečnici pro ptactvo. I když sníh není, zvěř určitě předloženými pochoutkami nepohrdne, drobné ptactvo zrovna tak. Konečně musím vynést i kuřecí korpusy, trošku zavání. Měl jsem je na dvoře pod kbelíkem, ale příležitost k fotografování dravců, bohužel nemám, ale užitek určitě najdou. Liška v noci čas od času slídí kolem krmelečku, vybírá suchý chleba z korýtka, návnada jí zavoní a přijde jí vhod.

Vstup do hájku je jako vstup do tmavé komnaty. Šero, hučící vítr připomínající meluzínu ve starých domech a jejich světnicích, jen těžce se mé oči snaží prorazit šedivost lesního zákoutí. Dlouho stojím, rozkoukávám se, nikde ani sýkorky, ani brhlíků, ani kosů. Dosypu krmení do korýtka a jdu si chvilku sednout do fotostanu. Myšlenky mám zahalené chmurem, zrovna tak, jako les ve kterém přikrmuji. Přesto si chystám fotoaparát na stativ. Naliji si čaje, kouknu na hodinky, čas ukazuje něco po osmé, do devíti, snad do desíti vydržím a půjdu domů. Nečekám moc dlouho, v krmítku pro ptactvo je první návštěvník. V šeru rozpoznávám strakapouda. Tak přeci, aspoň nějaký živý tvor se mi ukázal. Zakrátko přistál na jednom ztrouchnivělém, ze země trčícím dřevě před fotostanem. Zkouším pořídit fotku, i když hodnoty jsou špatné, přesto fotku mám. Poslední vycházky chodím jen s teleobjektivem 70 - 200/2,8 a s extenderem 1,4. Chci si s touto výbavou užít fotografování, navíc mi tahle sestava nabízí v uvozovkách rychlejší čas. Však poslední fotku srny, díky této sestavě mám a myslím si, že v celku i ostrou. Než strakapoud odlétl, tři fotky jsou na kartě a jedna z nich je na web snad trochu použitelná. Zvedl mi tento moment náladu i rozhodnutí, zůstat aspoň do desáté.

Po druhé do kalíšku naliji trochu čaje, narovnám záda v sedačce, spokojeně popíjím, čaj si vychutnávám. Levým koutkem oka přes průzor okénka postřehnu pohyb něčeho? Ať se snažím sebevíc, nemůžu nic konkrétního rozpoznat, jen krátké přelétnutí sýkorek. Z upřeného pozorování však neuhnu. Vyplatilo se. Mezi větvemi pozoruji běhy spárkaté. Tak to je nádhera. Aniž bych to dnes čekal, přichází srnčí a ne jeden, ale tři kusy! Myšlenky, ovlivněné špatným počasím se rázem vytrácejí. Radost mi prostupuje celým Václavem a zároveň, tentokrát bez chvění rukou, fotoaparátem hlídám zvěř. Jde velice pomalu, jistí, kontroluje vítr, na okamžik se ukáže a v zápětí se skryje v hustém porostu. Věřím, že zvěře v průseku i fotky se dočkám. Vítr se sice točí, ale z fotostanu, hned tak můj, pro zvěř nežádoucí pach nevyžene a do větrníků srnčímu ho nezanese. Času mám dost.  První se uklidňuje srna a pouští se do předložených pochoutek, další je srnče, nakonec i srnec si dal říct. Když se naskytne příležitost, fotím. Málo fotek bude ostrých, je tma. ISO více nechci zvedat a odclonit už nemám kam. Užívám si to, je to úžasná podívaná na klidné chování zvěře u krmelečku. Tři kusy pohromadě a vůbec si nezavazí, jeden toleruje druhého. Však oni sami nejlépe vědí, že na všechny se dostane. Mají založeno aspoň na tři dny, a i kdyby krmení došlo, zanesu znovu.

Po odchodu srnčí rodinky ještě hodnou chvilku sedím, vstřebávám úžasný zážitek, teprve pak balím věci a jdu spokojeně domů. Vůbec mi při odchodu nevadí zdolávání potůčků, potoků, malých jezírek na loukách, dokonce ani hluboký příkop za zahrádkami, ve kterém voda jen zurčí, mi nevadí a to jen proto, že v myšlenkách mám stále tři kusy srnčího u krmelečku.

Odkaz na větší fotky - eu.zonerama.com/vvasicek-fotolovy/Album/10885384