Ztracené v mlze

Ono vlastně není ani co psát, jen že dnes, v neděli ráno jsem se „vloupal“ ještě s jedním kamarádem, Tomášem do Martinova revíru za muflony. Muflony jsme neviděli, vítr se točil na všechny strany a celou stráň pokrývala neproniknutelná mlha. Při příchodu k břízkám byla vidět setřená rosa z nízkého obilí, zřetelné stopy od černé. Kousek dál na nás z neproniknutelné krytiny zafuněla bachyně, neviděli jsme jí ani její drobotinu. Při čekání, jsem ze směru větru vůbec neměl dobrý pocit. Myslel jsem si, že vítr s východem sluníčka si vybere jen jeden směr a to západní, jak bylo v předpovědi, nic takového se nestalo. Mlha začala pozvolna řídnout a my postřehli sele, jak cupitá na horu k lesu. Bylo samotné, asi zbloudilo. Za chvilku se ohlédnu ke dvěma kazatelnám ve stěně lesa, a co nevidím? Sele maže přímo na nás. Fotografovat takového prcka v pokleku, jak se říká, od země nebylo možné, tak nízká plodina obilí a přece ho pohlcovala skoro celého, nakonec, až přiběhlo na pár kroků, se jedna fotka celkem povedla.

Vycházku za muflony jsme ukončili, ještě nesměla chybět návštěva našeho rybníka a pak domů, sušit oblečení.

Odkaz na větší fotky - eu.zonerama.com/vvasicek-fotolovy/Album/9937038